TOP 5 knih, které jsem objevila v roce 2020

TOP 5 knih, které jsem objevila v roce 2020

Hned v úvodu se musím se přiznat, že rok 2020 pro mě byl z hlediska knih vlastně rokem paradoxů. V jeho prvních měsících jsem si totiž prošla čtecí krizí. Ovládl mě pocit, že žádná kniha mě nedokáže dostatečně zaujmout. Když jsem se nad tím ale zamyslela, zjistila jsem naštěstí, že jsem jen četla knihy, které mě vlastně nezajímají. A tak jsem se vrhla zpátky do fantasy a sci-fi světů. A právě díky tomu jsem toho nakonec přečetla poměrně dost!Recenze audioknihy: Střípky času - Petra Slováková

Konečně jsem se odhodlala k prvnímu dílu dlouho odkládaných knih Hry o trůny, bohužel jsem ale asi čekala moc dlouho, protože jsem byla zklamaná. Dále se mi do ruky dostal lehce nadprůměrný Furyborn Claire Legrand, české fantasy knihy Zřídla, Střípky času a Lvářka a bohužel i příšerná urban fantasy Znamení vlka od M. T. Majar. Do mé sbírky knih Patricie Briggs přibyl Kouřový démon a Jasným plamenem. Zajímavé pro mě bylo také seznámení se Salmanem Rushdiem a jeho knihou Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí.

2020, rok nových obzorů…

Spolu s tím, jak se chlapeček stal pohyblivějším, se do mého života nenápadně vetřely audioknihy. Nikdy dřív jsem si nemyslela, že by mě tahle forma „čtení“ mohla obohacovat, takže to pro mě bylo velmi příjemné překvapení. V audioverzi jsem okusila Malé ženy z pera Louisy May Alcott. Později jsem si poslechla třeba i několik dílů humorné Aristokratky Evžena Bočka, knihu Bouře mezi námi od Charlese Martina či nepříliš zdařilou dystopii Vox, kterou napsala Christina Dalcher. Poslední měsíce roku jsem pak strávila s audioverzí Zaklínače.

Pod vánočním stromečkem jsem pak objevila další horkou novinku, kterou je elektronická čtečka knih. To hodně souvisí s mým rozhodnutím přestat hromadit knihy (víc se o tom rozepíšu v některém z dalších článků). Poměrně rychle jsem se s přístrojem sžila a jeho prostřednictvím jsem si užila třeba životopisnou knihu Karamelová džungle Terezy Salte, Bílou nemoc od Karla Čapka a českou fantasy pro děti Osiánův cestovní kotlík aneb S Kelty nejsou žerty od Světlany Glaserové.

…a tradičně nesplněných výzev

Čtenářskou výzvu na Databázi knih se snažím plnit už od roku 2016. A bohužel musím konstatovat, že vyjma roku 2017 se mi to nikdy nepodařilo. Když se nad tím zamyslím, není se vlastně čemu divit. Po většinu roku totiž výzvu okázale ignoruji a pokud už do některých kolonek přiřazuji knihy, jde jen o náhodnou shodu. Vše se ale zpravidla změní v polovině listopadu, kdy lehce zpanikařím a začnu dohánět knižní resty. Rok 2020 byl navíc specifický i kvůli tomu, že jsem výzvu od samého počátku plánovala nedokončit. Jedním z apelů totiž byla kniha o holokaustu, což je téma, kterému se už od těhotenství vyhýbám.

Navzdory svému laxnímu přístupu jsem ale stihla objevit hned několik zajímavých titulů. Díky knižní výzvě jsem se např. odhodlala přečíst svého prvního Kinga, který se dokonce dostal do výběru těch nejlepších knih loňského roku. Přečetla jsem i knihu dánského autora, což byla průměrná dětská fantasy Dcera čarodějky od Lene Kaaberbøl, dále pak knihu, jejíž hrdina trpí psychickou poruchou (Eliza a její nestvůry) a knihu, která mě zaujala svým názvem. To byla Žena filmového kritika. Ta je podle mého názoru zářným příkladem textu, který sice funguje v online prostoru, ale jako kniha za to bohužel nestojí.

Teď už ale pojďme na můj výběr knih, které za to stojí!

TOP 5 knih, které jsem objevila v roce 2020


Malé ženy – Louisa May Alcott

Začátek roku 2020 rozhodně patřil Malým ženám. Do kin vstoupilo nové filmové zpracování se Saoirse Ronan a Emmou Watson, které tuto 150 let starou klasiku znovu dostalo do centra zájmu. Ani já jsem neodolala a stáhla jsem si svoji první audioknihu, kterou jsem pak poslouchala u postýlky nemocného chlapečka. Možná i proto mi kniha připadala tak emotivní, plná melancholie a laskavosti.

Romantická Meg, tichá Beth, namyšlená Amy a hlavně nezkrotná Jo. To jsou sestry Marchovy, jejichž dospívání se odehrává na pozadí chudoby, nemoci a stesku po otci, který bojuje ve válce. Dívky přitom čelí nejen vnějším problémům, ale bojují i s vlastními tužbami a ambicemi. Navzdory tomu zůstávají obětavé, laskavé a milující. Zkrátka je to příběh, který ve vás jistě zanechá rozjitřené emoce.

Foto: kingdompen.org

Běh o život – Richard Bachman (p)

Do knižní výzvy 2020 jsem hledala autora, který získal cenu E. A. Poa. Dlouho jsem zvažovala, jestli tohle téma nevynechám, nakonec jsem se ale rozhodla sáhnout po své první knize od Stephena Kinga. Jsem totiž od přírody strašpytel a knihy mi ožívají v rukou, takže čtu jen takové, které se odehrávající mimo mojí realitu. Právě proto jsem sáhla po dystopii, kterou King vydal pod pseudonymem Richard Bachman.

Jedná se o příběh zasazený do nedaleké budoucnosti, kterou však bezezbytku ovládá jediný televizní kanál. Ten vysílá zvrácené reality show, ve kterých lidé bojují o život pod vidinou peněžní odměny. Tou vůbec nejpopulárnější  z nich je Běh o život, které se účastní hlavní hrdina Ben. Chce získat finance na léky pro svoji dceru, přistoupí tedy na to, že bude prchat ulicemi Ameriky před profesionálními Lovci. Odhaluje přitom, že zvrácení nejsou jen lidé z televize, ale i velká část společnosti.


Série Zaklínač – Andrzej Sapkowski

K této sérii jsem se vrátila po bezmála patnácti letech a v mnoha ohledech to bylo, jako bych ji četla poprvé. Měla jsem v plánu přelouskat všechny knihy co nejrychleji, abych se mohla s klidným srdcem podívat na seriál, který v roce 2020 běžel na Netflixu. Nakonec to ale dopadlo jinak. Stáhla jsem si audioknihy a strávila se Zaklínačem několik fantastických měsíců.

Zaklínač je bezesporu jednou z ikon moderní fantasy literatury. Osudy Geralta, princezny Cirilly a čarodějky Yennefer vyšly v několika románech, povídkách, počítačových hrách a na jejich motivy vznikly i filmy a seriály. A rozhodně právem. Sapkowski totiž vytvořil úžasný svět plný oblud a magie, který se však zároveň v mnohém podobá tomu našemu. Nebere si servítky, nebojí se bojových scén, krve, sexu, politiky ani filosofie. Nezapomíná však ani na lásku a přátelství.


Zpráva o životě vesmířanů – Becky Chambers

Závěrečný díl volného cyklu Poutníci jsem vyhlížela opravdu nedočkavě. Tohle pomalé vesmírné dobrodružství pro mě bylo jako pohlazení po duši. Poslední díl jsem si sice neužila tolik, jako dva předcházející, přesto však knihu považuji za opravdu dobrou a doporučuji ji každému milovníkovi sci-fi. Kdyby nic jiného, ukazuje alespoň, že pro každého z nás existuje cesta. Někdy je úplně jiná, než si myslí ostatní, existuje ale.

Děj tohoto dílu je zasazen na vesmírnou loď Exodanů, jejichž předci opustili Zemi už před stovkami let. Z lodi se stal domov mnoha generací, její účel už je ale dávno pasé. Lidé mohou odejít na planety a žít bok po boku s jinými druhy, přesto však mnozí zůstávají. Má ale loď, která dosáhla svého cíle, ještě nějaký účel? Jaká je cena za udržování tradic? A má cenu se o to vůbec snažit?


Předběžné varování: Krátké fikce a disturbance – Neil Gaiman

Neil Gaiman je dlouhodobě v žebříčku mých oblíbených spisovatelů, není se proto čemu divit, že stále s chutí objevuji jeho díla. Sbírku povídek Předběžné varování jsem si nadělila pod stromeček a přiznám se, že jsem ji dočetla až krátce po Novém roce. Ale snad mi odpustíte, že jsem se ji i tak rozhodla zařadit mezi ty loňské. Byla to totiž naprostá lahůdka.

Témata povídek se různí, všechna jsou ale nějakým způsobem znepokojivá. Proto také název Předběžné varování. Gaiman v úvodu píše, že všichni máme své malé spouště, které nás mohou nějakým způsobem rozrušit, „…věci, které na nás čekají v temných chodbách našich životů.“ A pak se pouští do vyprávění roztodivných příběhů, které dokáží ve čtenáři probudit ty nejneočekávanější emoce.

Jaký byl váš knižní rok 2020? Plnili jste nějakou výzvu?

Těším se na vaše komentáře,

Péťa

 

PS: Pokud vám chybí recenze na některou z knih, které jsem minulý rok přečetla, napište a já určitě něco vymyslím.

6 komentářů u „TOP 5 knih, které jsem objevila v roce 2020

  1. Krásne zhrnutie! 😍 Ja som minuloročnú výzvu nesplnila…klasika u mňa 😅. Každopádne, aj keď som ju nesplnila, no do rúk sa mi dostali skvelé knihy, ktoré budú mojimi srdcovkami do konca života! ❤ Napríklad kniha Kde raky spievajú od Owensovej (teraz niekedy vyšla aj u vás)…to bola absolútna dokonalosť, teda aspoň pre mňa❤.
    Zaklínača som si chcela prečítať najmä vďaka seriálu a k tomu u nás vyšiel v novom šate a ten je neskutočne krásny…skvelé obálky a ako tak čítam, tak aj príbeh, teším sa! 😊
    Malé ženy som nikdy nečítala, ale staré filmové spracovanie mám rada (to nové vôbec 😕)…kniha ma však neláka, nebudem klamať…trošku sa týchto starších kníh bojím, že či sa zapáčia, ich jazyk a tak…nuž, ťažko so mnou 😄.
    Prajem ti krásny zvyšok dňa a všetko len to najlepšie v novom roku! 😊

    1. Díky za krásný komentář.
      Jinak k tvému postřehu ohledně Malých žen – je fakt, že tato klasika rozhodně není pro každého. Filmové zpracování podle mého hodně utlumí různí dobové podivnosti, které v knize člověka srazí naplno. 😀

  2. Mě by zajímala recenze na Osiánův cestovní kotlík. Díky ♥

    Jinak já jsem výzvu splnila, i když jsem měla s dost body problém. Na některé jsem napasovala knihy, které by asi při bližším zkoumání úplně neprošly. Ale což… Hlavně jsem si třeba (jako deb*l) myslela, že holokaust a genocida je totéž. Takže jsem si vybrala nějakou fantasy, kde zabijí všechny elfy a až pak jsem zjistila, že takhle nepůjde. Tak jsem si přečetla Hanin cestovní kufřík, to je spíš pro děti. Já tohle téma taky moc nedávám.

    1. Recenze na Osiána už se chystá. 🙂

      Hanin kufřík jsem jako dítě také četla. Vůbec nic, vyjma obálky, už si z toho příběhu ale nevybavuji. Dodnes však vím, že to byla moje první zkušenost s tímhle tíživým tématem. V určitém období svého života jsem pak takových knih četla hodně, několikrát jsem byla v Terezíně a jednou dokonce i v Osvětimi. Ale s těhotenstvím se něco ve mě zlomilo a najednou jako bych sama sebe nechtěla trápit tím, jak příšerné věci se mohou dít.

  3. Jaký byl můj rok, to už víš. Jsem ráda, že sis i ty ten svůj knižní užila, připadá mi, žes toho objevila opravdu spoustu. Zároveň – i já jsem ze Hry o trůny nebyla nějak extra nadšená. Jakože není to špatné, ale zároveň z toho asi nemusí být takový kult.. 😀

    To s tím holocaustem naprosto chápu. Já se taky snažím toho na toto téma moc nečíst, respektive okázale ignoruji všechny tipy, většinou si prostě nečtu ani ty recenze. Už jsem toho přečetla strašně moc, už jsem o tom dokonce psala několik seminárek, vím o tom víc, než bych chtěla a zároveň víc, než třeba ti blbci, kteří teď nosí židovské hvězdy a cítí se utlačovaní.. Achjo, to je jen taková odbočka.

    Snad bude i rok 2021 po knižní i audioknižní stránce pestrý a krásný 🙂 Používáš Audiotéku nebo Audiolibrix? 🙂

    1. Také jsem si téma holokaustu tak nějak prožila už dřív. Rodiče nám to hodně vštěpovali, brali nás do Terezína, později jsme byli se školou i v Osvětimi. A jsem ráda, že jsem si to prožila v době, kdy jsem neměla vlastní dítě, protože teď to na mě všechno působí hrozně těžce. A o to hůř vnímám ty protestanty, tohle je prostě přes čáru. 🙁

      Na audioknihy používám Audiolibrix.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.