top 5 knih pro mladé dívky

TOP 5: Příběhy, které mě přivedly do světa knihomolů

Každého z nás přivedl do knižního světa jiný příběh. Vzpomínáte si na to, která kniha byla vaší magickou vstupenkou? Kdy poprvé jste zažili ten krásný pocit opravdového souznění s hlavním hrdinou? Kdy poprvé jste u knihy plakali a smáli se nahlas?

Řekněte mi, kdy poprvé jste nemohli přestat číst?

Moje dětská hrdinka Zuzanka. Foto: Martinus.

Čtenářské návyky ve mně formovali rodiče už od toho nejútlejšího věku. Dodnes mám v paměti celou řadu příběhů o odvážných malých holčičkách, které si užívaly spoustu zábavy, objevovaly svět a nebály se přitom postavit překážkám. Za všechny třeba Zuzanka od Pierra Couronne, Heidi vzešlá z pera Johanny Spiri nebo třeba Martinka od Gilbert Delahaye. Tyhle malé rošťačky ve mně probudily lásku k pohádkovým příběhům, které jsem se nikdy tak úplně nedokázala zbavit. Dodnes těmi knihami občas listuji a s nostalgií si je prohlížím. Stále jsou krásné.

Opravdovou čtenářskou vášeň však ve mně dokázaly probudit až knihy, které jsem si četla sama. Netrvalo dlouho a knihy si mě s definitivní platností naprosto získaly a ze čtení se stal můj největší koníček. A je jím dodnes, o tom není pochyb.

Podle mého očního lékaře stojí tenhle můj milovaný koníček i za tím, že tak špatně vidím. Inu, aby také ne. Většinu knih jsem četla dávno po večerce, zavrtaná s baterkou pod peřinou. Ale rodiče to dodnes neví. Ani to, kam se ztratila tátova svítilna na kolo. Tak pššš, je to tajemství!

Ale teď už se pojďme vrhnout na mých TOP 5 dětských knih!

1) Vyzvědačka Harriet – Louise Fitzhugh

Příběh dvanáctileté Harriet, které se den ze dne obrátí život vzhůru nohama, když přijde o svojí největší životní oporu – chůvu. Naplno tak propadne svým tajným deníkům, do kterých si zapisuje úplně vše, co si o lidech myslí. I to nehezké. A také to, co zjistila na svých výzvědách. Jednou však tajný sešit zůstane někde, kde si ho může každý přečíst…

Harriet byla moje velká opora v letech, kdy jsem neměla moc kamarádů a připadala jsem si sama. Psala jsem si deník, vymyslela jsem si prostřední jméno a někdy jsem zkoušela chodit i na výzvědy. Zkrátka a dobře, toužila jsem zažívat stejná dobrodružství, jako Harriet. Kniha mě toho ale také hodně naučila. Díky ní jsem zvládla psaní plnicím perem, sehnala jsem si vlastní baterku a po čase jsem se dokonce přestala stranit některých lidí.

Vyzvědačka Harriet – Louise Fitzhugh
Foto: Entertainment Weekly.

2) Matylda – Roald Dahl

Malá Matylda je neuvěřitelně chytrá dívka. Rychle se učí a brzy propadne i kouzlu knih. Její rodiče ale nejsou jako ona, nemají pro ni pochopení a dívka tak strádá. Jednoho dne, když je obzvlášť smutná, zjistí, že dokáže silou vůle hýbat s věcmi. Snaží se toho využít pro dobro všech, mnohdy je pro ni ale těžké. Oporu nachází jen ve svých kamarádech v nové škole, kde potká také hodnou paní učitelku. Ta si Matyldu oblíbí a snaží se jí ze všech sil pomáhat.

Kniha mi ukázala, že rodiče nemají vždycky pravdu! Bylo to zajímavé zjištění. Zároveň jsem si ale uvědomila, že bych za ně měla být ráda, protože mě podporují a dávají mi všechnu lásku a pozornost, kterou potřebuji. Matylda si svoje štěstí musela vydobýt mnohem složitěji. Nakonec se jí to ale podařilo, to je hlavní. Oporou jí přitom byly knihy, tak jsem si z ní vzala příklad a snažila se bojovat se světem stejným způsobem.

Foto: Onet Film.

3) Harry Potter – J. K. Rowling

Představovat příběh brýlatého chlapce s jizvou na čele je prostě zbytečné. Harry Potter se stal osudným nejen mně, ale i mnoha dalším dětem vyrůstajícím v 90. letech. Vždyť my jsme tehdy byli přesně v tom ideálním věku, abychom mohli s knihami růst. Čekali jsme na další díly a dospívali jsme spolu s hlavní hrdiny. Vždy jsme tak byli připravení na novou knihu. Nikdo po nás už takovou výhodu mít nebude, ne nadarmo se nám proto říká generace Harryho Pottera.

V mém případě Harry definitivně probudil moji lásku k fantasy literatuře. Svůj knihomilský život dělím na období před ním a po něm. Jakmile jsem totiž objevila kouzla a čáry, nedokázala jsem jim odolat. Rodiče jsem posílala do knihkupectví a prosila je o knihy s draky, čaroději a magickými hůlkami.

Foto: Drinking Game Zone.

4) Letopisy Narnie – C. S. Lewis

Oblíbená fantasy série vypráví o odvážných dětech, které projdou do zcela jiného světa, ve kterém je o potomky Adama a Evy někdy trochu nouze. Zase je tu ale hodně mluvících zvířat, nymfy, trpaslíci a také velký lev Aslan, který pohádkové Narnii vládne. I v této zemi je ale zlo, které je nutné porazit. O dobrodružství tak není nouze.

Když jsem propadla Harrymu Potterovi, zažívali se mnou rodiče krušné časy. Internet jsme tehdy neměli a vesnická knihovna byla zařízená spíš pro potřeby mojí babičky. Vždy, když naši zamířili do města, prosila jsem je proto o nějaké knihy o čarodějích. Jednou mě překvapili a přivezli hned sedm krásných knih. Vybrali je podle názvu jedné z nich: Čarodějův synovec. Četla jsem je tak, jak je našim seřadila paní v obchodě – podle chronologické návaznosti, ne podle toho, jak je C. S. Lewis psal. A tak jsem s Digorim a Polly objevila Narnii, které jsem ihned zcela propadla.

Letopisy Narnie
Foto: Nova.

5) Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky – J. R. R. Tolkien

Bilbo Pytlík je úplně obyčejný pohodlný hobit, který nikdy nedělá nic neočekávaného. Tedy alespoň do chvíle, než se na prahu jeho nory objeví čaroděj Gandalf, který mu na dveře vyryje tajné znamení. Náhle mu na dveře tluče parta trpaslíků a Bilbo s údivem zjišťuje, že s nimi jde porazit draka.

Na zadní straně knih Letopisy Narnie bylo povídání o C. S. Lewisovi. Psalo se tam i o jeho příteli, kterým byl právě Tolkien, a tom, že i on vytvořil krásný svět plný fantazie. V té době už jsem znala filmy a nebudu vám lhát, ty knihy jsem prostě potřebovala! Rodiče mi ale namísto Pána prstenů přivezli Hobita. Zprvu jsem byla zklamaná, byla to ale ta nejkrásnější pozvánka do Středozemě, jakou jsem mohla dostat. Hobit je dodnes jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec!

hobit
Ilustrace: John Howe.

Které knihy přivedly ke čtení vás? Moc se těším na vaše komentáře,

Péťa

Bibliografické citace:

FITZHUGH, Louise. Vyzvědačka Harriet. Překlad Eva Masnerová. 1. vyd. Praha: Albatros, 1999. 192 s. Duha. ISBN 80-00-00751-7.

DAHL, Roald. Matylda. Překlad Jitka Herynková. Vyd. v KK 2. Praha: Knižní klub, 2011. 239 s. ISBN 978-80-242-3429-8.

ROWLING, J. K. Harry Potter a Kámen mudrců. Překlad Václav Medek. 2. vydání tohoto souboru. Praha: Albatros, 2008. 284 stran. ISBN 978-80-00-03437-9.

LEWIS, C. S. [Letopisy Narnie]. Čarodějův synovec. dotisk 2. vydání. Praha: Fragment ve společnosti Albatros Media, 2016. 208 stran. Letopisy Narnie. ISBN 978-80-253-1615-3.

TOLKIEN, J. R. R. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Překlad František Vrba. Vyd. 8., V Argu 4., S těmito ilustracemi 1. Praha: Argo, 2013. 382 s. ISBN 978-80-257-0884-2.

9 thoughts on “TOP 5: Příběhy, které mě přivedly do světa knihomolů

  1. Jednoznačne Matilda! Od rodiny som asi na šieste narodeniny dostala 3x tú istú knižku, pretože som im ju vraj pripomínala, a tak sa Matilda stala mojím najmilším príbehom.

    1. Jsem ráda, že někdo sdílí moje nadšení pro Matildu, moc lidí v mém okolí ji totiž překvapivě nezná. A když už, tak jenom film.

  2. Matylda, Harry Potter a první dva díly Letopisů Narnie, to máme společné! 🙂 Vlastně s Harrym Potterem je to trochu komplikovanější, protože jsem ho četla tolikrát, že se to nedá počítat jako jedna knižní zkušenost. 😀 A pak jsem taky žrala Foglarovky. 🙂

    1. Foglara jsem četla je jednou, byla to povinná četba na základní škole na prvním stupni. Moc mě to nechytilo, ale je pravda, že v té době jsem četla spíš takové ty typické holčičí knihy

  3. To by bylo na dlouhym dlouhy komentar, az zavazujize spis jako odpoved udelam clanek 😀 Musim rict, ze z tveho seznamu neznam Matyldu, tu ski budu muset sehnat 🙂 Zni moc dobre a od Dahla jsem detske knizky milovala.

    1. Budu ráda, když také vytvoříš takový článek, jsem upřímně zvědavá, jaké knihy jsou pro ostatní důležité. A Matyldu zkus, určitě za to stojí. 🙂

  4. Mě ke čtení rozhodně dotáhl Potter, patřím přesně k té generaci, která na něm vyrůstala a dospívala 🙂 Teprve později jsem propadla fantasy díky Tolkienovi, Letopisy Narnie mě však nezaujaly. Matyldu znám pouze jako film, to budu muset dohnat a knížku si přečíst.

    1. Já se na Narnii zpětně také dívám trochu jinak. Říkám si, že bych si ji měla přečíst znovu a že bych ji možná pochopila jinak. Jako dítě jsem si hodně věcí neuvědomovala.

  5. Já si to ani moc nepamatuju. V živé paměti mám jen knihu Peřinbaba, kterou mi mamka četla už od narození a když sjem se pak v pěti (jo, nevydržela jsem se dočkat školy a naučila se číst ještě dřív doma s našima :D) naučila číst, měla jsem hroznou radost, že jsem si ji přečetla sama.

    blog Days of Daysy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *