Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by zasloužili žít. Můžeš jim snad dát život? Tak nesuď, kdo má zemřít a kdo žít.
Hrdinské věci ze starých příběhů a písniček; říkával jsem jim dobrodružství. Myslíval jsem si, že jsou to věci, jaké ti báječní lidé z vyprávění chodí hledat, protože chtějí, protože jsou vzrušující a život je trochu nezáživný, takový sport, řeklo by se. Ale v příbězích, na kterých doopravdy záleží, které si jeden pamatuje, v těch to tak vůbec není. Do těch jako když lidi obyčejně prostě spadnou – vede tudy jejich cesta, jak jste říkal. A řekl bych, že měli spoustu možností, jako my, obrátit se zpátky – jenomže to neudělali.
Člověk, který utíká před tím, čeho se bojí, někdy shledá, že si k tomu jen zkrátil cestu.
Šplhání vzhůru je bolestné a z výšek se snadno padá dolů.
Dějiny je možno výrazně ovlivnit. Nečekanými a nepředvídatelnými činy, vycházejícími z odhodlání.
Existuje jedno nejstarší a nejhlubší přání každého. Velký útěk, útěk před smrtí.
Nejlepší příklady činnosti a rozumu ducha se nacházejí v odříkání.
Je zbytečné oplácet pomstu pomstou: tím se nic nevyřeší.
Příteli může připadnout úloha pokárat přítelovu pošetilost.
V každém věku vyvstávají věci, jež jsou nové a nepředpokládané protože nevyplývají z minulosti.
Je to sice divné, ale o věcech, které je dobré mít a o časech, které je dobré zažít, se dá vyprávět jedna dvě a nikdo to zvlášť neposlouchá. Kdežto o věci nepříjemné, vzrušující, ba dokonce příšerné mohou být základem dobrého vyprávění.
I ten nejmenší může změnit budoucnost.
Jsou jiná zla, jež mohou přijít. Nám nepřísluší zvládnout všechny zvraty světa, jen udělat co můžeme, pro dobro let, do nichž jsme postaveni, vykořeňovat zlo na polích, která známe, aby ti, kdo přijdou po nás, mohli obdělávat čistou zemi. Jaké počasí budou mít, o tom my nerozhodneme.
Zrádce může někdy zradit i sebe samého a vykonat dobro, které nezamýšlel.
Vše co musíme rozhodnout, je to, co udělat s časem, který nám byl dán.
Každý hrdina hraje ve velkých činech jen malou roli.
Rada je nebezpečný dar i od moudrého moudrému a každá cesta může vést ke špatnému konci.
Zlo se nedá zcela vyhojit, a nelze ani učinit věci takové, jako by ono zlo vůbec nebývalo.
Ať ten, kdo neviděl padat tmu, neslibuje kráčet nocí.
Dobro a zlo se od včerejška nezměnily, a nejsou různé pro elfy a trpaslíky a lidi. Je úlohou člověka rozlišit je ve Zlatém lese stejně jako doma.
Kdo říká sbohem, jakmile se cesta osudu ztemní, je nevěrný přítel.
Moudré je uznat nutnost, když byly zváženy všechny ostatní cesty, ačkoliv se může zdát bláznovstvím těm, kteří lpí na falešné naději.
Na to, jakou cenu mají mé skutky, se ptej, až se prokáže, že byly bezcenné.
V pokřiveném oku může mít pravda křivou tvář.
Věrné srdce může mít drsný jazyk.
Zoufat mohou jen ti, kdo vidí neodvratný konec!
Když si hlavy nevědí rady, musí posloužit těla.
Nezkaženost nehledá blud, čáry ani nadvládu. Hledá sdílené obohacení, druhy – ne otroky, pro práci i radost.
Správná pohádka doopravdy nikdy neskončí.
Pohádkovou říši nelze polapit do sítě slov, vždyť jednou z jejích vlastností je nepopsatelnost, i když ne nepostřehnutelnou.
Praktické rady do života
Nikdy se nesměj živým drakům.
Zlobři prostě nesnášejí už pouhý pohled na trpaslíky – neuvařené.
Mezi půlnocí a ránem se obři nezdají tak nepravděpodobní.
Živého draka prostě ve svých kalkulacích nemůžete pominout.
Líbil se vám článek s Tolkienovými citáty? Znáte některé z nich? Co si o nich myslíte?
Budu se těšit na vaše komentáře,
Péťa
Citace převzaty z těchto knih:
TOLKIEN, J. R. R. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Překlad František Vrba. Vyd. 8., V Argu 4., S těmito ilustracemi 1. Praha: Argo, 2013. 382 s. ISBN 978-80-257-0884-2.
TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Společenstvo prstenu. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Vyd. 6., V Argu 3. Praha: Argo, 2012. 430 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-257-0746-3.
TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Dvě věže. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Ilustrované vydání druhé, V Argu první, revidované. Praha: Argo, 2006. 383 s., 16 stran nečíslovaných obrazových příloh. ISBN 80-7203-830-3.
TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Návrat krále. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Ilustrované vydání druhé, V Argu první, revidované. Praha: Argo, 2007. 507 stran, 15 stran nečíslovaných příloh. ISBN 978-80-7203-832-9.
TOLKIEN, J. R. R. Silmarillion: mýty a legendy Středozemě. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Vydání třetí, v Argu první, revidované. Praha: Argo, 2008. 356 stran, 46 stran barevných obrazových příloh. ISBN 978-80-257-0043-3.
TOLKIEN, J. R. R. Húrinovy děti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007. 205 s., [8] l. obr. příl. ISBN 978-80-7203-884-8.
TOLKIEN, J. R. R. Kniha ztracených pověstí. Překlad Andrej Pastorek a Tomáš Hrách. Praha: Winston Smith, 1995. 272 s. Knihy J.R.R. Tolkiena. ISBN 80-85643-31-6.
Pána prstenů jsem sice ještě nečetla, ale citáty od Tolkiena mám v oblibě. Dlouhou dobu jsem v záhlaví blogu měla onu část básně „Ne každé zlato třpytívá se, ne každý, kdo bloudí, je ztracený“. 🙂