Před několika dny jsme společně oslavili 30. výročí sametové revoluce, která nám přinesla svobodu a demokracii. Díky tomu máme nyní, mimo jiné, možnost toulat se po celém světě – náš cestovní pas je dokonce osmým nejsilnějším na celém světě! Řada z nás té možnosti využívá, někteří o cestování dokonce i píšou knihy. Ti z nás, kterým chybí příležitost, odvaha, nebo třeba finance, tak mohou poznat cizí země alespoň zprostředkovaně. V tomto článku se s vámi podělím o pět tipů na šest zajímavých autorů cestopisů (českých i zahraničních), z nichž každý k cestování přistupuje trochu jinak.
Cheryl Strayed
Hned v úvodu vám představím americkou novelistku a cestovatelku, jejíž kniha Divočina (v originále Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail) navnadila celou řadu dobrodruhů k tomu, aby prošli legendární trasu po pacifických hřebenovkách (Pacific Crest Trail). Tato turistická stezka je dlouhá bezmála 4 300 km a vede od hranice s Mexikem, přes Kalifornii, Oregon a Washington až do Britské Kolumbie v Kanadě. Jak už název napovídá, trasa vede převážně po hřebenech hor, cestovatelé tedy putují poměrně nehostinnou krajinu národních parků a lesů, která je vzdálená od civilizace. Bojují přitom s počasím, zvířaty a především pak sami se sebou.
Část této trasy (zhruba polovinu) zdolala i Cheryl, která si po rozvodu a smrti matky procházela obtížným životním obdobím. O tom, co jí tato náročná cesta přinesla, píše právě v knize Divočina. Dílo se dokonce dočkalo i filmového zpracování, v roce 2014 měl premiéru stejnojmenný film s Reese Witherspoon v hlavní roli.
Za zmínku určitě stojí i to, že PCT prošla také řada českých dobrodruhů, pokud by vás tedy zajímala spíš jejich zkušenost, můžete se poohlédnout třeba po knihách Moniky Benešové a Jakuba Čecha.
Ladislav Zibura
Mým nejoblíbenějším píšícím cestovatelem je Ladislav Zibura, který svá dobrodružství pojímá velmi nekonvenčně. Navštěvuje místa, která by většinu Čechů odradila už jen svojí pověstí, a poznává je tak do hloubky, jak je to jen možné – tedy skrze lidi. Největším plusem Ziburových knih je ale bezesporu inteligentní humor, který, spolu s poněkud netradičními způsoby cestování (např. pěší chůze, jízda na kole a stopování), láká k jeho publikacím stále více čtenářů.
Doposud mu vyšly čtyři knihy, přičemž ta poslední, Prázdniny v Evropě, je horkou novinkou. Za zmínku určitě stojí i fakt, že knihy jsou sice překrásně graficky zpracované, chybí v nich ale fotografie. Ty si totiž Ladislav Zibura schovává na své přednášky o cestování, které vám také vřele doporučuji.
Stephan Orth
Zajímavý způsob cestování praktikuje i tento německý novinář, který objevuje svět prostřednictvím služby zvané couchsurfing. Ta mu umožňuje domluvit si ubytování zdarma. Pochopitelně ne kdekoliv, ale pouze u lidí, kteří jsou k tomu svolní a zaregistrovali se na webové stránce www.couchsurfing.com. Na oplátku za střechu nad hlavou pak tento cestovatel nabízí svým hostitelům společnost a zajímavou kulturní výměnu.
Možná vás napadá, že podobným způsobem se dá cestovat možná tak v USA, pravdou ovšem zůstává, že Stephan Orth tímto způsobem procestoval i Rusko, Írán a Čínu! O každé z těchto destinací napsal knihu, jejímž prostřednictvím můžete proniknout nejen do tajů couchsurfingu, ale i nahlédnout pod pokličku země, do které se sami nejspíš jen tak nepodíváte.
Tomáš Vaňourek & Lukáš Socha
Tito dva plzeňští cestovatelé stojí za velmi emotivním projektem, který nazvali Zikmund 100. Po více než šedesáti letech se vydali po stopách legendárních cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, projeli jejich asijskou trasu a navštívili přitom 32 zemí světa. Nehledali v nich však tradiční turistické cíle, ale snažili se vytvořit retrospektivní příběh, který by zachytil, jak se během několika desetiletí změnil svět.
Výstupem jejich cestování je nádherná výpravná kniha Zikmund 100: Po stopách Zikmunda a Hanzelky, která obsahuje jak 195 původních fotografií, tak i 195 nových snímků, které vznikly ve stejné kompozici, jen o šedesát let později. Těšit se ale můžete i na řadu nových snímků, doplněných o vyprávění z cest!
Reinhold Messner
Na závěr bych ještě zmínila tohoto německého autora, který se rozhodně nedá považovat za nováčka na poli cestování. Na kontě má desítky knih, ve kterých se věnuje především svým úspěchům na poli horolezectví. Messner je totiž člověk, který v tomto odvětví získal hned několik prvenství – mimo jiné byl prvním mužem, který zdolal bez kyslíkového přístroje všech 14 osmitisícovek. Jeho další knihy se věnují i dálkovým pochodům, během kterých přešel třeba napříč Antarktidou a pouští Gogy.
Messnerovy příběhy jsou velmi osobní, poutavým způsobem v nich ale popisuje i místa, kterými putuje. Zejména však čtenáři zprostředkovává téměř heroický sportovní výkon, bolesti a nesnáze, které jeho jednotlivá dobrodružství provázejí. Mimochodem, jeho knihy teď sice vycházejí v nových líbivých vydání, ta původní se ale dají sehnat za pár korun v bazarech a antikvariátech.
Láká vás víc couchsurfing nebo Pacific Crest Trail? Kteří autoři cestopisů oslovili vás?A znáte některého z těch, které jsem zmínila já?
Moc se těším na vaše komentáře,
Péťa
Bibliografické citace:
- STRAYED, Cheryl. Divočina: pěšky 1770 kilometrů z Mohavské pouště až k mostu bohů. Překlad Naďa Špetláková. Vydání třetí. Praha: Ikar, 2018. 399 stran. ISBN 978-80-249-3660-4.
- BENEŠOVÁ, Monika. Moje pacifická hřebenovka: ze dna až na vrcholky hor. Vydání první. Praha: Motto, 2019. 216 stran. ISBN 978-80-267-1424-8.
- ČECH, Jakub. Jakubův cestovní deník. Pacific Crest Trail. Praha: XYZ, 2017. 292 stran, 32 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7505-756-3.
- ZIBURA, Ladislav. Prázdniny v Evropě. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2019. 248 stran. ISBN 978-80-265-0886-1.
- ZIBURA, Ladislav. Pěšky mezi buddhisty a komunisty. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 294 stran. ISBN 978-80-265-0542-6.
- ZIBURA, Ladislav. 40 dní pěšky do Jeruzaléma: o pouti bez cukrové vaty. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2015. 238 stran. ISBN 978-80-265-0427-6.
- ZIBURA, Ladislav. 40 dní pěšky do Jeruzaléma. 2. vydání. Brno: BizBooks, 2018. 286 stran. ISBN 978-80-265-0696-6.
- ORTH, Stephan. Couchsurfing v Rusku, aneb, Jak jsem málem začal rozumět Putinovi. Překlad David Krásenský. 1. vydání. Brno: Kazda, 2018. 250 stran, 32 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-907197-2-9.
- ORTH, Stephan. Couchsurfing v Íránu: moje cesta do země za zavřenými dveřmi. Překlad David Krásenský. 1. vydání. Brno: Kazda, 2019. 249 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-88316-22-0.
- VAŇOUREK, Tomáš a SOCHA, Lukáš. Zikmund 100: po stopách Zikmunda a Hanzelky. V nakladatelství CPress vydání 1. Brno: CPress, 2019. 271 stran. ISBN 978-80-264-2456-7.
- MESSNER, Reinhold, KVĚTOŇ, Michael. Moje osmitisícovky. První vydání. Bratislava: Tatran, 1993. 247 stran. ISBN 80-222-0425-0.
- MESSNER, Reinhold. Až na vrchol světa: alpinistické výzvy v Himálajích a Karákóramu. Překlad Michal Králík. [Vsetín]: Trango, [1999?]. 251 stran. ISBN 80-86053-45-8.
- MESSNER, Reinhold. Gobi: poušť v mé duši. 1. české vydání. Praha: Marco Polo, 2019. 262 stran. ISBN 978-3-7701-6698-5.
- MESSNER, Reinhold… dalších zhruba 35 knih 😀
Já tyhle knihy nemůžu číst. A nemůžu ani chodit na přednášky. A vlastně ani pořádně sledovat instagramové profily cestovatelů. Jsem hrozná, ale vždycky se pak cítím mizerně, že tolik necestuji, závidím a jsem taková celá naměkko. A když už mám chuť někam vyrazit, tak samotnou mě nepustí a přítel na takové blázniviny jako „pouť do Santiago de Compostella“ není, vlastně ani moc netouží po příliš častých výletech a já nemám sílu ho přemlouvat, protože spíš sama bych občas potřebovala přemluvit. Eh, zamotané.
Nicméně krásný článek a pořád si říkám, že jeden cestopis si letos ještě musím přečíst, ať mám splněnou čtenářskou výzvu. 🙂
Do Santiago de Compostella bych taky ráda vyrazila, ale muž o tom nechce slyšet. Tak se spokojuji s tím, že o tom čtu. Jinak pokud hledáš něco do výzvu, zkus knihu Divočina. Je to o cestování jen do jisté míry, autorka tam hodně řeší i své věci. A vyrazit na pacifické hřebenovky podle mě jen tak někoho nenapadne 😀
Jediná známá jména v článku pro mě byla Ladislav Zibura a Reinhold Messner. Upřímně jsem ale netušila, že Messner své zážitky převedl i do písemné podoby, věděla jsem pouze to, že je výjimečným horolezcem.
Jinak na Ziburu mám v podstatě stejný názor jako ty, jeho knihy se mi moc hezky čtou, vždycky se pobavím a taky dozvím něco nového, co jsem o dané zemi/místě netušila. A jeho přednášky mohu taky vřele doporučit, to je úžasný program na večer 🙂
Osobně mi přijde velmi zajímá poutní cesta Sv. Jakuba, ale slyšela jsem (a myslím, že i od Zibury), že je to už hodně profláklé, turistické a k nějaké cestě v tichu, samotě a rozjímání to má hodně daleko, že tam chodí opravdu hodně lidí. Nicméně já budu spíš posluchačem dobrodružství jiných než aktivním cestovatelem 🙂
Ziburu mám taky ráda, líbí se mi jeho odlehčené vyprávění a schopnost parádně vystihnout situaci 🙂
K mým oblíbeným pak patří taky Honza Šťovíček, který s bandou kamarádů ve starých rozhrkaných škodovkách projel spoustu zemí… A taky mě hodně bavily cestopisy od Leoše Šimánka, už kvůli těm krásným fotkám 🙂