Recenze: Pěšky mezi buddhisty a komunisty – Ladislav Zibura

Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje.

Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.

Pěšky mezi buddhisty a komunisty - Ladislav Zibura

Podle mě…

Když se tahle publikace objevila na trhu, říkala jsem si, že ji nemusím mít hned. „Počkám – co nevidět mám narozeniny…“ Jenže pak jsem narazila na možnost objednat si knihu i s podpisem autora. A já mám hodně ráda knihy s podpisem. Inu, co vám budu povídat. Než jsem se nadála, už u nás zvonila pošťačka s balíčkem.

Pokud si pořídíte Pěšky mezi buddhisty a komunisty v domnění, že se dozvíte něco o významných památkách a oblíbených cílech turistů, pak budete nejspíš docela zklamaní. Tahle kniha totiž ukazuje docela jinou tvář Nepálu a Číny.

Je to vlastně cestopis bez zmínek o věcech – zaměřuje se totiž na lidi (takže lidopis).

Prostřednictvím této knihy máte možnost poznat různé kulturní zvyklosti, tradiční jídla nebo třeba způsoby trávení volného času. Stačí se jen prokousat přes všechnu tu ironii, vtipy a trochu zlý smysl pro humor: zkrátka přes věci, které jsou na knize tak skvělé. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že některé zábavné pasáže mi přišly tak trochu moc vyumělkované a cíleně chtěné.

Příběh je zajímavý a čtivý, rozhodně více, než předchozí kniha. Autor už se nesnaží vylíčit vše, co den za dnem dělal, nuda se tedy nekoná. Namísto toho je nám naservírována odlehčená verze cesty, která je protkaná kulturními, lingvistickými i geografickými zajímavostmi. Jediné, s čím jsem měla problém, byla špatná poezie. Protože však byla od počátku proklamována jako špatná, tak si vlastně ani nejsem jistá, zda ji teď mohu zmiňovat jako zápor.

Kniha je originální a osobitá, ostatně stejně, jako sám autor. Nešlo o žádný hluboký příběh plný dějových zvratů, při čtení jsem se ale nejednou zasmála a zároveň jsem se i poučila o jiných kulturách a zemích.

Pěšky mezi buddhisty a komunisty - Ladislav Zibura

Znáte Ladislava Ziburu a jeho knihy? Líbí se vám? Láká vás také nějaká pěší pouť?

Těším se na vaše příspěvky,

Péťa

ZIBURA, Ladislav. Pěšky mezi buddhisty a komunisty. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 294 stran. ISBN 978-80-265-0542-6.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *