V on-line světě blogerů a influencerů se Veronika Tázlerová pohybuje už několik let. Za tu dobu stihla na svém webu Stylish Coffee napsat řadu článků o stylových kavárnách a výběrové kávě, o lowcost cestování, sebelásce a také o osobním rozvoji. Mimo to je také autorkou knihy Prague Coffee Guide, kterou vám trochu přiblíží v tomto rozhovoru.
Řekla bys prosím čtenářům něco o tom, kdo jsi a co tě baví?
Jsem obyčejná holka, která miluje psaní, cestování, módu, farmářské trhy a vysedávání ve stylových kavárnách. Momentálně žiji v Praze, kde studuji kreativní marketing na VŠKK, věnuji se psaní blogu, marketingovému poradenství, copywritingu a snažím se vychutnávat si každičký okamžik života.
Blog Stylish Coffee jsem založila před několika lety z nutkání sdílet se svými čtenáři všechny ty krásné maličkosti, které nás denně obklopují, inspirovat je a možná i dodat trochu odvahy, aby se nebáli plnit si své sny. Jsem také autorkou mapy kaváren, kam pravidelně zaznamenávám příjemné kavárny po celém světě, a na podzim roku 2018 jsem vydala knihu Prague Coffee Guide.
Pověz nám něco o Prague Coffee Guide. O čem kniha je a pro koho je určená?
Prague Coffee Guide je vůbec první designový průvodce po těch nejlepších kavárnách v Praze. Kdykoliv někam cestuji, vyhledávám příjemné kavárny, kde dostanu skvělou kávu, a nemusím tak chodit do všech těch předražených podniků, které mají za cíl jen vyždímat z turistů co nejvíc peněz. Na základě toho jsem před rokem vytvořila na svém blogu online Mapu Kaváren, kam dávám tipy na zajímavé podniky z celého světa a kterou neustále aktualizuji.
No a kniha byla už jen dalším krokem. Chtěla jsem lidem ukázat místa, kde se budou cítit dobře a kde baristé dělají svou práci s láskou, ne jen pro byznys. Zároveň jsem chtěla, aby Prague Coffee Guide sloužil i cizincům, kteří Prahu navštíví, tak jsem texty napsala i v angličtině.
Můžeš nám přiblížit, co předcházelo vydání tvé knihy?
Celé to byl jeden velký punk. Jsem zvyklá vše plánovat a promýšlet do posledního detailu, ale s vydáním Prague Coffee Guide to bylo přesně naopak. Začátkem srpna 2018 mě oslovilo nakladatelství Pointa, zda nechci vydat knihu, ale že musí být za dva měsíce hotová. Na naši první schůzku jsem tehdy šla s přesvědčením, že si vyslechnu jejich návrh, ale tím to skončí. Jak už to tak ale u mě bývá, za tu hodinu, co jsme se o možnosti vydání knížky bavili, jsem vymyslela skoro celý koncept a naprosto jsem se do něj zamilovala. A už nebylo cesty zpět – taková příležitost nešla odmítnout. Byla to pro mě obrovská výzva. Pak následovaly dva měsíce plné stresu i štěstí a kniha byla na světě.
Jaký máš vztah ke knihám? Vnímáš je, jako způsob rekreace, nebo jsou pro tebe spíš zdrojem poznání a poučení?
Život bez knih si nedokážu představit. Čtu si každý večer před spaním, a i když mám ráda beletrii, poslední roky čtu hlavně naučné knihy z oblasti marketingu, psychologie a seberozvoje. Mám pocit, že je na světě ještě tolik věcí, které nevím a neznám, že vždycky nakonec sáhnu po literatuře, která mi trochu otevře oči a rozšíří mi obzory.
Podle jakých kritérií si knihy vybíráš? Dáš na doporučení od svých přátel, lektorů a influencerů, anebo si knihy vybíráš sama, podle vlastních kritérií?
Mám pár žánrů, které mě baví, a kdykoliv někde (na Instagramu, na blozích, v časopisech…) objevím knihu, která mě zaujme, napíšu si její jméno do poznámek. A to samé platí i o doporučení mých přátel. Mám tak nikdy nekončící seznam knih, na které se těším.
Co musí obsahovat kniha, aby tě nějak zaujala? Záleží ti třeba i na vazbě a ilustracích?
Opravdu dobrá kniha je podle mě dokonalá po všech stránkách – ať už jde o obsah (který je samozřejmě nejdůležitější), obálku, anotaci… Dobrý marketing holt taky dělá své 🙂
Existuje nějaká kniha, kterou by si měl podle tvého názoru přečíst každý?
Myšlení, rychlé a pomalé doporučuji, kudy chodím. Tahle kniha mi v mnohém otevřela oči a myslím, že by si ji měl přečíst úplně každý.
Vracíš se někdy ke knihám, které tě zaujmou?
Ne. Na světě je ještě taková spousta knih, které jsem nečetla, že mi přijde škoda vracet se k textu, který už znám.
Vystupuješ občas ze své čtenářské „komfortní zóny“ a čteš i knihy, po kterých bys za normálních okolností nesáhla?
Čas od času ano. Pokud mi knihu doporučí někdo, na jehož názoru mi záleží, ráda dám knize šanci.
Dotýká se tě fenomén elektronických a audio knih?
Já preferuji papírové knihy, ale zároveň chápu důvody, proč to má někdo jinak. Audioknihy bych ale přirovnala spíš k podcastům, chybí mi tam ten literární aspekt psaného slova.
Navštěvuješ nějakou knihovnu, nebo si pořizuješ vlastní knihy?
Už dlouhé roky mám členství v městské knihovně, ale díky blogováním mám to štěstí, že mohu spolupracovat s různými knihkupectvími a nakladatelstvími, tak většinou dostávám knihy od nich. A s radostí je pak doporučím dál.
Na závěr bych se tě ráda zeptala, jestli si myslíš, že je čtení knih důležité?
Nevím, jestli důležité, ale rozhodně je to krásná část života. A nevidím důvod, proč se o ni ochuzovat.
Jak se vám rozhovor líbil? Narazili jste už na krásnou publikaci Prague coffee guide? A znáte knihu Myšlení, rychlé a pomalé, kterou vám Veru doporučila?
Těším se na vaše komentáře,
Péťa
Bibliografické citace:
KAHNEMAN, Daniel. Myšlení: rychlé a pomalé. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, 2012. 542 s. Pod povrchem. ISBN 978-80-87270-42-4.
TÁZLEROVÁ, Veronika. Prague coffee guide. První vydání. Praha: Pointa, 2018. 110 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-907306-0-1.
Už to bude nějaký pátek zpátky, co jsem viděla video s Veronikou u Weef a potom jsem se šla do knihkupectví mrknout i na její Prague Coffee Guide a příležitostně otevřu i její blog:)
Z článků na mě ve většině případech působí příjemně a stejně tak i z rozhovoru, ale nesouhlasím z tím, že je škoda se vracet ke knížkám, které jsme už jednou četli:) Mám pár knížek, které bych mohla číst pořád dokola a vždycky mě překvapí něčím na co už jsem dávno zapomněla a kolikrát záleží na období v kterém je člověk čte. Pokaždé mu můžou dát něco jiného:)