Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu - Becky Chambers

Recenze: Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu – Becky Chambers

Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem. A loď jí přesně takové místo nabízí. Život na palubě je chaotický, ale víceméně mírumilovný a to až do doby, kdy je posádce nabídnuta životní příležitost: postavit hyperprostorový tunel na vzdálenou planetu a vydělat si tak spoustu peněz. Pokud tedy přežijí cestu přes válkou zmítaný mezihvězdný prostor.

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu - Becky Chambers

Podle mě…

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu tak trochu klame tělem. Na první pohled totiž vyhlíží jako ukázková Space opera a člověk od ní očekává něco naprosto epického. Místo toho ale dostane přímo to, co je řečeno v názvu – totiž několik hrdinů, kteří společně podnikají dlouhou cestu na malou planetu plnou zloby.

Ústřední osu románu utvářejí hlavní hrdinové, okolo kterých je vystavěn celý příběh. Autorka se věnuje rozvíjení jejich charakterů a odhalování jejich životních příběhů. Děj lze díky tomu označit spíš jako epizodický, rozhodně to však příběhu nijak neškodí. Bohužel mi ale přišlo, že jednotlivá vztahová dramata občas nebyla dotažená do konce a časem prostě vyšuměla.

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu - Becky Chambers
Foto: Amazon UK.

Celou knihu provází laskavý humor, který je velkým lákadlem pro každého čtenáře.

Za velké plus považuji mírumilovné vyznění celého příběhu. Někomu může připadat, že autorka je prostě jen naivní, já ale respektuji způsob, jakým utváří své universum. Její postavy aktivně bojují s vlastními předsudky a bourají mezidruhové stereotypy. Na ostatní rasy vesmírného společenství se snaží dívat vědecky, zároveň ale dávají prostor i svým pocitům. Je to skvělé poselství pro čtenáře.

Jako většinu sci-fi příběhů, i tento provází rozsáhlá vědecká terminologie. Ke čtení ale rozhodně nepotřebujete slovník. Vlastně mám pocit, že většinu technických názvů ani není nutné si pamatovat. Bez čeho se naopak neobejdete, je ale rozlišování jednotlivých humanoidních druhů. Většina z nich však má své zastoupení přímo v posádce Poutníka, čtenář se tak s nimi snadno sžije.

Když to shrnu…

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu není klasickou Space operou. Autorka se zaměřuje hlavně na rozvíjení charakteru hlavních postav. I tak se ale jedná o zábavné a pozitivně laděné čtení, které jsem si opravdu užila. Knihu vám tak mohu s klidným srdcem doporučit, je totiž opravdu dobrá.

PS: Za zmínku jistě stojí i nádherné provedení, které má na svědomí nakladatelství Host.

Znáte tento příběh? Co si myslíte o sci-fi obecně? A na jaké vesmírné lodi byste rádi prožili pár týdnů?

Těším se na vaše komentáře,

Péťa

Bibliografická citace: CHAMBERS, Becky. Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu. Překlad Lucie Bregantová. První vydání. Brno: Host, 2017. 491 stran. ISBN 978-80-7577-144-5.

2 thoughts on “Recenze: Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu – Becky Chambers

  1. Sci-fi moc nečtu, i když poslední dobou se s ním setkávám dost – hlavně prostřednictvím seriálů. 🙂 Nicméně mám v plánu přečíst si v blízké budoucnosti Marťana, jakmile to dočte přítel. Tuhle knihu neznám, ale líbí se mi už jen proto, že má takový dlouhý název. 😀

    1. Já jsem na sci-fi taky v minulosti moc důvěřivě nekoukala, teď se mu ale pomalu dostávám pod kůži a jsem nadšená 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.