Fenomenální Harry Potter je s námi už 20 let!

26. června 1997 spatřila světlo světa kniha Harry Potter and the Philosopher’s Stone!

Ano, čtete správně. Je to neuvěřitelných 20 let ode dne, kdy první děti zatoužily dostat dopis z Bradavic!

Příběh, stejně jako samotný Harry Potter, neměl zrovna snadný start do života. Prý jej odmítlo vydat dvanáct nakladatelů! Magie však zafungovala a brýlatého chlapce s jizvou na čele se nakonec ujalo londýnské nakladatelství Bloomsbury.

„Kniha, která dobývá svět na přelomu tisíciletí.“

I vy si možná vybavujete tuto větu, vytištěnou na zadní straně přebalu Kamene mudrců. Harry Potter si totiž rychle získal i české čtenáře, ke kterým dorazil s tříletým zpožděním v roce 2000. Knihu vydalo nakladatelství Albatros, které svěřilo překlad Vladimírovi a Pavlovi Medkovým. Ti dali vzniknout krásnému textu plnému výjimečných slov.

O několik let později začal fenomén jménem Harry Potter pronikat i do mého života. První knihu jsem dostala v roce 2003, až po zhlédnutí filmu. Okamžitě jsem příběhu propadla, četla jsem ho stále a stále dokola a přiznám se, že dodnes znám prvních několik vět nazpaměť…

„Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkuje za optání. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho podivuhodného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.“

Jsem hrdým příslušníkem tzv. generace Harryho Pottera

Hltala jsem každou stránku, nedočkavě jsem si okousávala nehty a v mezičase před vydáním nové knihy jsem opakovaně četla ty staré. Díky prodlevám, které vznikaly mezi napsáním a vydáním dalších dílů jsem byla vždy přesně tak stará, jak to bylo potřeba. Žádný z příběhů mi nepřišel moc dětský nebo moc strašidelný a nepochopitelný.

Naše generace rostla spolu s Harrym, poznávali jsme svět, přátelství a lásku, první dospělá rozhodnutí, ztrátu blízkých… V knihách jsem vždy našla přesně to, co jsem zažívala. Ani nevíte, jak moc jsem za to ráda. Mrzí mě ale, že už žádné děti nebudou mít nikdy takové štěstí, jako tehdy my.

„Série, která má dohromady 4195 stránek, byla přeložena do 65 jazyků a celkem se jí prodalo více než 400 milionů výtisků po celém světě. Rowlingová se také postarala o zařazení slova „mudla“ do Oxfordského slovníku angličtiny.“ – Irozhlas

Během dospívání pro mě byl svět Harryho Pottera velmi důležitý. Díky němu jsem se toho hodně naučila a na závěr se o to s vámi podělím. Budu ráda, když mi na oplátku napíšete, co tyto knihy naučily vás.

 

• Holky musí chodit na záchod vždy ve dvou (Hermiona šla sama a přepadl ji horský troll. Ginny šla sama a našla kus duše v deníku. Uršula šla sama a zemřela.);
• některá pravidla se občas musí porušovat;
• předsudky jsou vždycky špatné;
• nevyplácí se pomlouvat učitele na chodbě školy;
• některá zvířata se prostě ochočit nedají;
• se strachem se dá bojovat;
• opravdoví přátelé jsou jednou z největších výher v životě;
• lidé často nebývají takoví, jací se na první pohled zdají;
• znalosti je dobré podpořit praxí;
• štěstí si za peníze nekoupíš;
• pavouci jsou opravdu hrozná havěť;
• fantazii se meze nekladou;
• odpověď na všechno se dá najít v knihovně;
• občas není od věci být odvážný, protože vždy je tu vidina toho, že pak za odměnu nebude zkouškové.