Chlapeček doporučuje: Dětské knihy pro nejmenší (1. část), Foto: Petra Šolajová

Chlapeček doporučuje: Dětské knihy pro nejmenší (2. část)

První část článku, ve kterém jsem se zaměřila na dětské knihy, u vás vyvolala mnohem větší zájem, než jsem očekávala. I proto doufám, že se vám zalíbí toto pokračování. Tentokrát se zaměříme na knihy, které už se trochu víc přibližují klasickému pojetí literatury. Navzdory tomu se ale i nadále jedná o knihy, které zaujmou i roční dítě.

Chlapeček doporučuje: Dětské knihy pro nejmenší (1. část), Foto: Petra Šolajová

Poznávání, učení a zábava

Tato kategorie dětských knih pro mě byla velkým překvapením. Nikdy v minulosti mě vlastně ani nenapadlo, že takové pojetí knih existuje. Chlapečka ale překvapivě moc baví – knihy jsou totiž plné fotografií a obrázků, které jsou označené jednoduchými popisky. Společně si v nich ukazujeme hlavně zvířata (protože ta jsou z nějakého důvodu hlavním tématem většiny dětských knih), ale i auta a zemědělské stroje. Výhodou je, že předměty jsou z velké části zachyceny na fotografiích, což mu později usnadní orientaci v reálném světě. Jeho úplně nejoblíbenější kniha z této kategorie se jmenuje Mých prvních 100 zvířat a je z Levných knih.

Zvířata jsou i na několika starých leporelech, které chlapeček podědil ještě po mně a po mém manželovi. Ty ho baví o poznání méně, čas od času je ale používá pro jiné své hry, ve kterých mu slouží jako hradby nebo silnice. Plusem je i fakt, že se je pokouší skládat a procvičuje si tím jemnou motoriku. Jinak ale nemám pocit, že by mu tenhle formát přinášel něco nového.

Chlapeček doporučuje: Dětské knihy pro nejmenší (1. část), Foto: Petra Šolajová

První dětské říkanky a pohádky

V naší dětské knihovně jsou už i opravdové pohádky, byť je jich zatím poskrovnu. Chlapečka dlouhé předčítání moc nebaví, zatím u něj vedou hlavně rytmické básničky a říkanky. K tomu mu skvěle slouží třeba kniha dětských písniček, kterou dostal od mých rodičů. Od druhé babičky pak dostal bubínek, takže třeba písničku ‚tluče bubeníček‘ si můžeme zahrát se vším všudy.

Moc ho baví také kniha Jak zvířátka chodí spát od nakladatelství Kazda, kterou jsem před časem dostala v rámci spolupráce. Zpočátku si ji prohlížel především kvůli ilustracím, nyní už si ale užívá i krátké básničky, které obrázky doprovází. Kniha je skvělým adeptem pro večerní předčítání, hodně zábavy se s ní dá ale užít i během dne. Chlapeček teď třeba hledá v ilustracích menší detaily, jako jsou berušky na listí, soví pírka či ovoce.

Mezi oblíbené dětské knihy patří i jeho první „detektivka“ nazvaná Kam ses schovalo, štěňátko? Pořídila jsem ji v nakladatelství Svojtka & Co. a chlapeček si ji prohlíží opravdu rád. Líbí se mu na ní hlavně průřezy, prohlubně a různě tvarované stránky, za kterými se schovávají zvířata. Obrázky jsou doprovázené jednoduchými texty, které dětem pomáhají s procvičováním nových slov.

Chlapeček doporučuje: Dětské knihy pro nejmenší (1. část), Foto: Petra Šolajová

Jak vybrat ty správné dětské knihy?

Na první pohled se zdá, že nemůže být nic snazšího, než nakupovat knihy pro děti. Je to ale stejné jako s hračkami – to, z čeho jsou nadšení rodiče, nemusí nutně zaujmout i jejich ratolesti. Nové knihy proto vybírejte s rozvahou a především s ohledem na věk vašeho potomka. Myslete přitom i na to, že u malých dětí hraje roli každý měsíc jejich života a pořizujte jim takové knihy, které odpovídají jejich schopnostem.

Malé děti potřebují být stimulovány, jejich knihy by proto měly být barevné a interaktivní. Kromě slovní zásoby si u nich totiž procvičují i jemnou motoriku. Od věku dítěte se pak odvíjí materiál knih – zatímco miminka potřebují takové knihy, které mohou bez rizika ochutnávat ústy, větší děti zase vyžadují pevný materiál, který odolá jejich nejistým rukám. Všechny dětské knihy bez výjimky by se pak měly dát nějakým způsobem otřít či jinak očistit.

Na závěr už dodám jen to, že tím nejdůležitějším doplňkem ke každé dětské knize je rodič. Přestože už roční dítě si dokáže knihou samo listovat, neumí si přečíst básničku ani jméno zvířátka, které na obrázku vidí. Ten správný prožitek ze čtení tak může mít jen takové dítě, kterému se rodič alespoň jednou za čas plně věnuje.

Jaké knihy mají rády vaše děti? Vzpomínáte si na své první pohádky? Vedli vás rodiče ke čtení?

Těšíme se na vaše odpovědi,

Péťa & chlapeček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.